Krátce po sametové revoluci, někdy v roce 1990, zaznělo v jednom z brněnských kostelů kázání, které mladý kněz začal provokativně slovy: „Nevěřím v Boha…“ Poté do napjatého ticha pokračovalo vysvětlení, v jakého Boha to kazatel vlastně nevěří:
Nevěřím v Boha…
- který by o mě nestál, nechal by mě přijít na svět jen omylem;
- kterému by na mne nezáleželo, neměl by ve mně zalíbení;
- který by mě s láskou nepřijímal takového, jaký jsem;
- který by si přál, abych z něj měl strach a úzkost;
- který by mě hodnotil jen podle výkonu;
- který by na mne číhal, aby mě přistihl při činu;
- který by mi nepřál žádnou lidskou radost;
- který by neměl pochopení pro mou slabost, nestálost a zapomnětlivost;
- který by litoval, že mi kdy dal svobodnou vůli;
- který by se na mne hněval a nechtěl mi dál odpouštět;
- který by mi řekl, že jsem ho zklamal, a nechtěl mi dát novou šanci;
- který by si liboval v mém utrpení nebo byl netečný, když trpím;
- který by mi bránil růst, rozvíjet se a podnikat nové věci;
- který by měl raději ty, kteří nic neriskují, a tak si „neumažou ruce“;
- který by nijak nereagoval na mé otázky a hledání;
- který by mě opustil, jakmile se od něho začnu vzdalovat;
- který by se nechtěl dát poznat tomu, kdo ho s upřímností hledá;
- který by sám nehledal všechny, kdo ho ještě nezačali hledat.
Komentáře
Tohle kázání by mělo být v kostelích i ted, a často. Díky moc za článek:-)
To je strašně velká legrace.
Něco podobného jsem tehdy četl od prof. Halíka na jeho webu. (nebudu to hledat, v takového Boha taky nevěřím - jako odpověď ateistovi, který líčil, proč v TAKOVÉHO boha věřit nemůže).
Ta legrace spočívá v tom, že titíž lidé se dnes mohou přetrhnout v dokazování, že my (snad dokonce katolíci?) a muslimové máme stejného B(b)oha.
Jsou to holt blbci, nebo důslední hegeliáni.
No možností je víc, ještě by mohli být vyznavači dějinné ontologie a tvrdit, že v devadesátých letech jsme s muslimy společného boha neměli, ale dnes už ho máme.
A nebo existencialističtí heideggerovci, kteří tvrdí, že není důležité (a navíc stejně nepoznatelné) jestli společného boha máme nebo nemáme, ale důležité je, zda to tak prožíváme, nebo neprožíváme.
Z toho plynou ta nedorozumění, jako když Halík napíše, že společného boha máme, tak si přihlouplí realisté myslí, že ipso facto tvrdí, že ho doopravdy máme, a začnou se s ním hádat, místo toho, aby napsali, že když to řekne existencialista, neznamená to z hlediska objektivní pravdy vůbec nic.
@JiKu Možná autorovi blogu zle křivdím, když ho soudím podle hloupého a nevzdělaného dromedára, ale kdyby mi tohle někdo napsal na blog, když mi bylo patnáct, ve druhém odstavci bych se beznadějně ztratil.
@dromedar: To jsem přehlédl. Děkuji za upozornění. Hj-jirkovi se omlouvám a kdyby ho to zajímalo, nabízím mu vysvětlení přes vzkazy.
Nicméně doufám, že si tento text přečtou i jiní, třeba i starší, takže ho tam pěkně nechám.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.